Vzhledem k vynikajícímu výsledku veteránů – 3. ve své kategorii (loni 9.), celkově 16. (loni 61.) – se sluší je uvést jmenovitě:
- Radek Dojiva – kapitán
- Michal Nepovím
- Marek Miniberger
- Martin Kuchař
- Petr Janda
- Miro Goliáš
- Igor Zeman
- Martin Lukáč
- Tomáš Baše
Tento tým, který jel původně hlavně jako generátor dobré zábavy a závodníci proklamovali, že „jedou na pohodu“ a na výsledcích jim až tak moc nesejde, se ukázal být pro většinu ostatních týmů nebezpečným soupeřem a naši masters bez okolků vykostili (abych citovala Jardu Zajpta :-)) většinu soupeřů. A to jeli jen v devíti lidech (!) Rychlejší v jejich kategorii byly pouze dva týmy (z čehož hoši na druhé příčce měli nad ránem namále). V celkovém pořadí se umístili v první dvacítce, což je skutečně jiná liga než loni. (Tím nechci ani přinejmenším snižovat výsledky masters v uplynulých letech, ale tito lidoví baviči se skutečně projevili i jako obávaní drtiči).Nejrychlejší kolo zajel Martin Kuchař (7:19), ale ani ostatní za ním nezaostávali, průměrná rychlost týmu byla 30,1 km/h. Závodníci ujeli celkem 173 okruhů, čímž překonali dosavadní česko-slovenský veteránský rekord z roku 2007, který tehdy druzí veteráni ze Slovenska pod vedením Eugena Šoltyse vytvořili s 169 koly.
Na tomto místě se také sluší připomenout a poděkovat za skvělý servis podpůrnému týmu ve složení:
- Lída Jandová
- Marcela Máca „Nepovímová“
- Magda Bašeová
- Dominik Goliáš
Bez jejich pomoci by to zkrátka nešlo, to si řekněme na rovinu. Čtyřiadvacetihodinovka je akce, kde se tuží parta a jeden takový závod ji stmelí víc, než když s někým děláte 5 let v jedné kanceláři. Na to vemte jed!