Jak už bylo avizováno v předchozí aktualitě, vydali jsme se v sobotu opravdu na 5. díl Nestlé LifeInLine Tour 2007. Tentokrát ale jen mužská část týmu. Nikomu se moc na tu dlouhou štreku až na úplný východ Slovenska nechtělo, ale šance na dobré umístění a dosažení dalších bodíků pro celkové hodnocení v tour nás přeci jen zviklalo. „Tak tedy jedeme …“, padlo někdy na konci minulého týdne.
Jako tradičně, jsme nabrali hned při odjezdu menší, asi půlhodinové zpoždění, které jsme se pak nuceným porušováním předpisů snažili stáhnout. Podařilo se. Po výměně řidičů někde pod vrcholky Vysokých Tater se často ručička na tachometru pohybovala nad číslem 200 km/hod. A to jen proto, aby část týmu stihla svou desítku. Do Trebišova jsme přijeli na pravé poledne a mohli se v klidu rozkoukat a protáhnout po více jak 6-ti hodinové jízdě autem. Ani nás nepřekvapila trochu jiná atmosféra závodů, oproti těm, které známe z Čech. Organizátorům tour se, a to docela chápu, nechtělo s tím vším zázemím tak dalekou cestu očividně vážit. A tak nastoupili šikovní slovenští organizátoři, kteří mají s podobnými akcemi už nemalé zkušenosti. I díky menší účasti závodníků a trochu více osobnějším přístupem všech kolem, se tato akce stala jednou z těch, které si vryjeme do paměti. A zůstane nám v paměti i díky výsledkům, kterých jsme zde dosáhli. Již tak napěchovaný kufr auta totiž musel pojmout při zpáteční cestě navíc celkem 5 dárkových košů od firmy Nestlé. A to si dokážete představit, jaký pořádek v autě jsou schopni udržet čtyři chlapi. No, ale vraťme se k našim výsledků, které jsou určitě zajímavější než obsah našich batohů atd. Dá se říci, že to byl pro nás závod plný osobních vítězství, ale také pádů, míněno doslova. Již na trati 10 km se zadařilo. Vůbec poprvé se podařilo Marcelovi vystoupat v tour v celkovém pořadí na stupně vítězů, kdy vypustil závěr a dojel na druhém místě za J. Makaloušem s náskokem asi půlminuty před dalšími pronásledovateli. Mohlo být i lépe. Jakub totiž těsně před cílem svým zaváháním málem upadl. Místo pádu ale předvedl exkluzivní piruetu, za těž si asi to vítězství opravdu zasloužil. V závodě na 10 km se předvedl i náš jezdec fitness týmu Petr Macháček. Ten na nových bruslích a bez jakékoliv přípravy si dojel ve svém letošním prvním závodě pro slušné 13. místo a také čas. V rámci desítky jsme si zajeli i štafetu. Z týmu Black Ice jsme si vypůjčili mladého nadějného závodníka Honzu Kramáře a zkusili štěstí i v závodu štafet. A abychom se s týmem Black Ice nemuseli hašteřit, pod názvem kterého klubu štafetu pojedeme, rozhodlo pro nás oba společné a neutrální označení „Moraváci“. Podle očekávání jsme součtem časů dosáhli na bednu a obsadili druhé místo za týmem K2. Otázkou je, zda se ve stejném složení představíme i příště.
Svůj sólo závod předvedl na trati 21 km Petr Lochman, kdy ve třetím kole se slovy „ Ptáče odpadl, jedem …“ vzal skutečně brusle na ramena a všem ujel. Jeho nástup soupeři podcenili a při projetí do posledního kola bylo již jasné, že dnes Petra už nikdo nepřekoná. Některým pochybovačům ukázal, že na to pořád ještě má. Druhému v pořadí Tomáši Ptáčkovi a třetímu v pořadí Milanu Križanovi nadělil minutu, což je v horku a větrném počasí, které tam panovalo úctyhodný výkon. Na skvělém pátém místě ještě dojel náš Kamil Hastík, šestý skončil náš slovenský člen týmu Tomáš Rosival. Smůlu v závodě měl Marek Procházka, který neustál váhový souboj s Michalem Hrazdírou a nepříjemně se připoklonkoval k zemi. Naštěstí se vše obešlo bez vážnějšího zranění. Odnesl to hlavně jeho nový dres Rollerblade, ze kterého mnoho nezůstalo. Otázkou je, jak dopadl jeho taťka Laďa, který měl pád také. Jeho ruka moc dobře nevypadala.
Po vyhlášení vítězů, převzetí všech cen a spoustě proklábosených slov následoval se všemi zúčastněnými pozdní oběd, či spíš večeře, která byla mimochodem fakt dobrá a cesta zpět. Domů jsme dorazili až někdy po jedné ráno, ale už jsme měli v hlavách nedělní závod v Brně. Inline Day organizovaný týmem Black Ice před nákupním střediskem Avion Shopping Park někteří tentokrát spojili spíše s návštěvou IKEA, ale našli se i tací, kteří hodlali po sobotě skutečně podávat výkony. Za zmínku stojí umístění na 2. až 5. místě v závodě na 10 km. Na úzké a místy nebezpečné trati si to o první dvě místa rozdali stejně jako v Trebišově Petr Lochman a Tomáš Ptáčník. Tentokrát se potvrdily sprinterské kvality Tomáše, který Petrovi vrátil porážku z předešlého dne. Třetí dojel do cíle náš Tomáš Zahrádka, který se závod od závodu zlepšuje a na pátém místě dojel Kamil Hastík, na kterém se již trochu projevila únava z předchozích dnů, kdy jeho životospráva a příprava vzala za své (smích).
Docela rozsáhlou fotogalerii z Trebišova najdete na adrese http://ssco.rajce.net
Zde jsou odkazy na výsledky závodů: www.lifeinline.cz, www.beinline.cz .